Když plánuji cyklistickou dovolenou v zahraničí, dřív nebo později vždycky narazím na otázku „Jak se tam dopravím?“ Jasně, už slyším opovržlivé připomínky ortodoxních cyklistů: „Přece na kole, jak jinak“, ovšem tito šťastlivci zpravidla nepatří mezi běžně pracující populaci, jejíž dovolená se řídí zákoníkem práce. Zkrátka, já tuto otázku řeším... Běžně využívám pro tyto účely vlak, ale při poslední cestě za hranice všedních dnů se nejlepším dopravním prostředkem ukázalo býti letadlo. Tento způsob přepravy (zvláště do hodně vzdálených míst) má neuvěřitelná pozitiva, ale má i jedno velké negativum - jak s kolem do letadla?!?

Dneska už se na internetu dají sehnat všelijaké informace, takže stačí trošku potrápit strýčka googla a během poměrně krátké doby se lze dozvědět, že:

• kolo je dobré mít vyznačené na letence,
• pneumatiky není nutno upouštět,
• přehazovačku buď odmontovat, nebo obalit a pevně zafixovat k rámu,
• sedlovku se sedlem sundat a nezapomenout přibalit!!!,
• řidítka uvolnit a otočit,
• páčky na řidítkách obalit,
• přední kolo sundat a do vidlice strčit rozpěrku,
• zadní kolo vyháknout a posunout co nejvíc do rámu,
• pedály sundat, namazat vazelínou, a pokud nejsou označeny pravý a levý, tak si je i označit,
• nezapomenout přibalit jak pedály, tak i odpovídající klíč na montáž!!!,
• pokud jsou na kole kotoučové brzdy, pak strčit mezi destičky kus plastu nebo papundeklu,
• kolo rozhodně balit osobně, abyste se vám pak nestalo, že v cílové zemi z krabice vysypete jen hromadu součástek, které bývaly vaším kolem,
• všechno to zabalit do krabice od kola nebo do cyklovaku a nic nezapomenout doma. A co s krabicí nebo s cyklovakem v cílové zemi?!? Mnozí doporučují uschovat na letišti v některém ze shoppů, u taxikářů nebo u domorodců. Některé letecké společnosti dokonce krabice za mírný obolus půjčují. My ještě zvažovali variantu krabice vyhodit a pro cestu zpět použít silné stavební fólie (prodává Hornbach, Obi, ...), které jsme vezli sebou, v kombinaci s izolepou a potravinovou fólií zakoupenými v místě. Ale zatím zůstalo jen u nápadu,
• pokud budete balit kolo do krabice, pak ji zcela zdarma získáte v jakémkoli cykloservisu. Ovšem nezapomeňte vybrat krabici minimálně od stejně velkého kola jako je to vaše. Ještě lepší je krabice od co největšího kola – zabalit 19“ do škatule od 21“, to jde samo. Opačně je to horší...
• velkým pomocníkem při balení je potravinářská fólie (dovnitř na zafixování jednotlivých komponentů a jako konečný obal přes krabici) a pak hadr nebo taková ta bublinková fólie k obalení choulostivých míst.

Takže informace k balení bychom měli, ale teorie je jedna věc a praxe druhá. Zvláště když budete balit kolo do letadla poprvé, můžete si být jisti, že Murphyho zákony působí vždy, všude a v každém směru, takže na ten podstatný zapomenutý detail (jako třeba strčit rozpěrku do vidlice) si vzpomenete až ve chvíli, kdy si začnete zálibně prohlížet tu nádherně zabalenou škatuli. Ale jestli vás to trošku uklidní, já na poprvé balila kolo třikrát. Spotřebovala jsem 3,5 krabice od kol a více jak 6 rolí potravinářské fólie. Ale vše se vyplatilo. Podařilo se mi ve finále vytvořit úžasný balíček, ve kterém bylo kolo uloženo jako v peřince.

Jenže zabalit kolo do letadla je jen polovina úspěchu. Ještě zbývá odbavení na letišti... Pokud chcete v této fázi minimalizovat překvapení až na nezbytné minimum zvané „vis maior“, pak ve fázi příprav doporučuji:

• pokud neletíte s ČSA, pak s jejich telefonickou informační linkou neztrácejte čas – dozvíte se velký kulový, resp. odsouhlasí vám všechno, i to, co není pravda,
• informace o přepravě zavazadel je nutno zjišťovat vždy u té společnosti, se kterou letíte. Žádná letecká společnost vám neřekne specifické podmínky a podrobnosti letecké přepravy jiné letecké společnosti,
• je dobré si zjistit, kolik kg bagáže na osobu můžete vézt zdarma – a to jak odbavených v zavazadlovém prostoru, tak jako příruční zavazadlo na palubě,
• dále zda je poplatek za kolo paušální nebo se platí taxa za každé kilo nadváhy navíc a jaký obolus se pod pojmem „taxa“ skrývá (např. u ČSA je to téměř 300,- Kč/kilo),
• zda letecká společnost půjčuje za poplatek krabice na kola (objemné náklady) a to hlavně pro let ze zahraničí zpět do ČR,
• na odbavení počítejte s dostatečným časem – z domova se to nezdá, ale na letišti vám dvě hodinky při pendlování mezi check-in a pokladnou k vyřízení doplatku utečou jako nic,
• na pokladně berou i platební karty.

No a pak už zbývá jen kolo předat k přepravě u přepážky Nadměrných nákladů a můžete se vydat ke své odletové bráně.

A co dodat na závěr?!? Snad jen přidám jednu odbavovací perličku, aby bylo jasno, že výjimky potvrzují pravidlo. Když jsme čekali se svými řádně zabalenými koly a bagáží frontu u našeho check-in, vjeli až do haly na kolech dva důchodci, teda pardon, dva postarší cyklisti. Nikde žádné krabice, nikde žádné vaky, nikde žádné velké brašny. Prostě jako by si vyjeli na výlet. A tak jsme s napětím čekali, co budou dělat. A dělo se něco naprosto neuvěřitelného. Jeden z nich vyndal z poloprázdné brašny na nosiči igelitku Hypernova, kterou obalil horní rámovou trubku. Proč zrovna tu, to dodnes netuším. Pak v poklidu odešli na svůj check-in a za 10 minut jsme je viděli, jak svá kola předávají k přepravě u Nadměrných nákladů. A to zcela nezabalená – prostě jak z nich slezli, tak je podali přes přepážku. Když jsme u přepážky předávali naše úhledně zabalené krabice, nelenili jsme a zeptali se, zda je takto kola možno podat a jak doletí. Odpověď zřízence byla více než výmluvná: "No, nějak doletí..." Ani k tomu nemusel krčit rameny.

Tak šťastnou cestu .