|
t zpět |
|
Otcem myšlenky byl jistý Míša z Krkonoš, který poskytl hned několik námětů * Nakolík1 * Nakolík2 * Nakolík3 Pořád to ale nebylo ono... Pak ale Míša poslal...
*
Nakolík4, ke kterému přiložil následující popis
- tvarove vycházi z jiz
zminovaneho momentu predavani stafety... coz je vlastne akt dialogu... na
jedne strane predavajici a druhy prjimajici.. spojeny v jeden celek...
(akce stafeta) sam dialog je pocitove pro me velmi prijemny a taky verim
ze i cela akce je tak myslena.... propojeni vasnivych cyklistu v jeden
sportovni pocin
materialove a technologicky je stafetovy kolik rozdelen na tri casti, vysoustruzen z velmi lehkeho kovu duralu... lesteny a na zaver piskovany (logo text)... (myslim v celku bezproblemu vyrobitelny)
stredova cast je
soustruzena... vsimni si zpusobu otevirani dva uzavrene bocni valce se
vysunou a zbyde tredova cast ve ktere bude srolovany velmi lehce
sesitek... coz to samo o sobe (tedy srolovany sesitek ve stredove casti vsunuty
na stred v prostrednim dilu) evokuje pentli nebo stuzku prevazaneho
diplomu nebo nejake uredni listny... (chapes ze
* a protože se nám tenhle návrh líbil, posla Míša i výkresy a ještě přidal 1.000 Kč sponzorského daru na výrobu. * finální Nakolík nakonec při výrobním procesu doznal několika drobných změn, ale jak můžete posoudit sami, původní záměr byl zachován.
No a protože se
nakonec podařilo najít cyklistického nadšence, který za výrobu Nakolíku
nechtěl žádný finanční obolus, byl sponzorský dar použit na výrobu
sladkého Nakolíku, který se stal
nepřehlédnutelnou ozdobou závěru štafetu na
Nakoláckém srazu v Hranicích na Moravě.
Díky svým
rozměrům brzy získal přízvisko "jaderný
reaktor", ovšem
chutnal mnohem, mnohem lépe než atom
uhlíku a vydržel nás sytit až do konce srazu
|
| copyright © vrstevniceJ 2007 |