|
slunečno a teploty se držely kolem 20° C, na cestu tak akorát.
|
|
mapa
|
|
mě ukázal tachometr 33,8 km, z Veselí to ale bylo asi
25km.
|
- vlakem
R1545 Ferdinand Kinderman
ve 13:33 do Veselí nad Lužnicí (15:27), protože dál
byla výluka a bylo zbytečné přesedat na bus, když
jsme mohli jet na kole.
- těsně před výstupem z vlaku jsme zjistili, že
nemáme žádný vařič - tak dlouho jsme se před odjezdem
dohadovali, že je zbytečné, aby každý bral bombu
a vařič až je nevzal nikdo... Ano, byl čas přiznat,
že mám tajnou pojistku = elektrický ponorný vařič.
A překvapivě se neozvaly žádné poznámky o tom,
že sebou tahám zbytečnosti
 .
- ve Veselí jsme ještě učinili pokus o koupi nějakého
vařiče, ale neuspěli jsme. Tak jsme to ponechali osudu...
- z Veselí jsme to vzali nejkratší cestou na Hamr. Odtud jsem
původně chtěla na Metel, ale odradil mě kus cesty, co
vede polňačkou.
S kolem na těžko se mi tam drncat fakt nechtělo.
A tak jsme to vzali po asfaltových lesních cestách
až na Peršlák.
- Peršlák - Evženovo údolí - tady jsme dali pauzičku a
večeřičku. Byl akorát tak čas doplnit něco do žaludku.
Ostatně nebylo jisté, zda dál ještě nějakou hospodu potkáme
a spát o hladu se nám nechtělo.
- dál jsme jeli na Jemčinu - tady nás překvapil zbrusu
nový asfaltový koberec. Docela škoda, protože tu byla
pěkná lesní cesta. Asflatování zřejmě souvisí s
rekonstruovaným objektem Zadní Dvůr, a to ve velmi
honosném stylu.
- Jemčina - z roku 2006 si tenhle zámek pamatuji jako
krásně zrekonstruovaný objekt. Teď mě vzhled nemile
překvapil. Objekt chátrá, restaurace i penzion jsou uzavřeny
a plot i blízké okolí zámku se zcela evidentně hodí
jen k reklamě. Černínové by
ze současného stavu svého vyhlášeného loveckého zámečku
asi radost neměli...
- RS Bateria Slaný - příjemný kemp na břehu Nežárky.
Byl konec sezóny, takže byly volné i chatky - s ohledem
na předpověď jsme toho využili a dobře jsme udělali,
protože v noci se přehnalo pár pořádných slejváků.
|
|
RS Bateria Slaný, Jemčina - moc příjemný
kemp na břehu Nežárky. Je tu dost místa pro stany, ale
k dispozici jsou i chatky. WC je volně přístupné, sprchy
jsou na klíč, takže čistota je zaručena. Před sociálkama
jsou volně přístupné umývárky se studenou vodou. Teplá voda je
jen ve sprchách a na žetony. K dispozici je i kuchyně s kuchařkou,
takže bylo možné objednat si snídani. V areálu je také
hospoda a kde se pivo točí, tam špatně být nemůže
.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
|
v noci začaly přeháňky a chvílemi to vypadalo, že snad
ani pršet nepřestane. Nakonec se ale počasí
umoudřilo a celý den bylo jen zataženo. Teploty
se držely kolem 18° C.
|
|
mapa
|
|
cca 63,2 km
|
- ráno jsme se probudili do deště, ale zatím nebyl
důvod k panice. V chatičkách nám bylo víc než
dobře.
- ale co by to bylo za ráno bez čerstvé kávy nebo čaje, že?!?
Ano, nastal čas pro můj ponorný vařič.
Došla jsem pro ešus vody, zapla vařič a už jsme se začali
těšit na hrnek teplého voňavého životabudiče.
První várka vody se zdárně uvařila,
ale pak jsem udělala osudovou chybu - ponorný vařič jsem
vyndala z vroucí vody, zalila jsem připravené hrnky
a na ponorák jsem do ešusu nalila novou várkou studené vody...
Ano, tušíte správně. Od této chvíle jsme byli definitivně bez
jakéhokoli vařiče...
- na další horkou vodu jsme si museli počkat, až se
otevře kuchyň, ale za to jsme ke kávě dostali i
objednanou snídani - výborný
domácí meruňkový koláč. Paní kuchařku tu tedy mají
opravdu skvělou.
- po snídani s námi začali "šít čerti". Intenzita
deště sice neustávala, ale mezi jednotlivými
přeháňkami byly čím dál větší pauzy. A tak jsme začali
balit s tím, že jedenáctá rozhodne.
- a opravdu rozhodla - pršet přestalo, takže jsme
dali startovní pivo a kávu a vyrazili jsme jižním směrem.
- před Stráží nad Nežárkou jsme plánovali udělat
zastávku u jakýchsi mohyl a na židovském hřbitově.
Obojí jsem našla v mapě. Ale místo mohyl, o nichž jsem
se nikde víc nedozvěděla, jsme našli
sběrný dvůr a místo židovského hřbitova velký pískový lom...
- Stráž nad Nežárkou - zastavili jsme se u zámku, ale
zakázán byl jakýkoli vstup s kolem, tak jsme rychle ztratili
zájem o další prohlídku. A na hospodu zase bylo moc
brzy. Nějak nebyl důvod se ve Stráži déleji zdržovat,
a tak jsme pokračovali dál. Vybrala jsme cestu po
vesnických silničkách a jelo se nám velmi příjemně.
Provoz téměř žádný a kolem nás lesy nebo rybníky. Zkrátka
jihočeská idyla v plné palbě
.
- Chlum u Třeboně - tak tady už naopak byl nejvyšší čas
nějakou hospodu navštívit. A po výborném obědě jsme objeli i místní
železářství a rybářské potřeby a byli jsme úspěšní -
podařilo se nám koupit klasický malý vařič na tuhý líh!!!
To bylo radosti
.
- z Chlumu jsme jeli bývalou signálkou podél hranic. Tyhle silničky
bývají občas loterie - někde je asfalt dobrý, jinde
je to tankodrom. Tady se ale jelo parádně. Silnička
jedna báseň, v podstatě furt a pořád z kopce a kolem jen
samé lesy, ticho a klid.
- motorest Halámky u hranic - tak tohle bylo místo, kde
se zastavil čas. Dokonalý skanzen socialismu
silně "provoněný" cigaretovým kouřem. Tady se
zastavil čas někdy před revolucí.
Na dveřích sice cedulka zvala na výborné presso, ale
káva byla jen rozpustná. Čaj nějak nemohli najít
a obyčejnou vodu nám odmítli
natočit s tím, že netuší, zda je pitná. Nakonec byli
uspokojeni aspoň pivaři, i když jen lahváčem.
Obsluha se omlouvala, že čekají zboží. Jak dlouho
jsme se ale raději neptali...
- České Velenice - divné město. Zaprášené, nezajímavé,
smutné. Nešlo přehlédnout, že tady prosperují
jen obchody našich vjetnamských
spoluobčanů nebo ty s červenou lucerničkou nad
vchodem. Ne, nevidím tohle poprvé - stejná situace se
opakuje i v jiných hraničních městech. A je mi z toho
vždycky smutno...
- Gmünd - projeli jsme bývalou celnicí a jako mávnutím
kouzelného proutku jsme se
ocitli v jiném světě. Hranice už pár let neexistují,
ale v obdobných místech budou patrné ještě hodně
dlouho. Rozdíl mezi životem na České a Rakouské
straně hranice je tady víc než do očí bijící.
- Camping Sole-Bad-Felsen nebylo obtížené ho najít,
jeli jsme zkrátka podle ukazatelů na Aquapark.
Brána kempu ale byla pevně uzamčena a v recepci nikdo.
Jak to?!? Vždyť mají mít otevřeno až do 22 hodin?!?
Bez úspěchu jsme vyzkoušeli všechny brány
a nakonec jsme se rozhodli zajet do vedlejšího hotelu,
a dotázat se. A zvolili jsme dobře, protože hotelová
recepce obsluhovala i camp. Jak jsme později zjistili,
bylo to dokonce napsáno na bráně, ale to by se na
ceduli nesmělo číst jen to, co je napsáno velkým
písmem
.
|
|
Camping-Platz
Sole-Felsen-Bad - camp je vzorně rozdělen
na jednotlivá stanoviště. Je určen hlavně
pro karavany, ale je zde i prostor pro stany. A je to
klasický Rakouský camp, takže sociálek je víc než dost a
jsou čisté, teplá voda je v ceně, k dispozici jsou
dřezy na nádobí, pračka a sušička. Jen obchod a kuchyňka
chyběly. Za to tu byl grilovací kout. Cena je trošku vyšší,
ale to zřejmě souvisí s tím, že jde o camp patřící k
Aquaparku.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
|
celý den přeháňky. Ale tentokrát
mezi nimi byla vždy aspoň hodinka bez deště
.
Teploty se držely kolem 18° C.
|
- ráno jsme se opět probudili do deště. Dneska nám
to ale bylo dost jedno, protože v plánu byla JEN
návštěva "sole badu".
- v pauzách mezi přeháňkami jsme ráno měli dost času
uvařit čaj a kávu a když v půl osmé přijelo pekařské
auto s čerstvým pečivem, nechybělo nám vůbec nic.
Dnes jsme nikam nespěchali, takže co víc si přát,
než ležet ve stanu ve vyhřátém spacáčku s hrnkem
voňavé kávy, čerstvým pečivem a knihou. A když nám
k tomu na stan ještě zabubnovaly dešťové kapky, byla
ranní siesta dokonalá.
- kolem desáté nás už ale polehávání ve stanech
nebavilo. A na bazén zase bylo brzy.
Tak jsme navlékli pláštěnky a vydali jsme se k
blízké benzínce na jednu "lepší" kávu a já
jsem navíc měla nutkavou potřebu sníst pytlík
gumových bonbónů. Vypadalo to jednoduše, ale dostat
se přes kruháč, který byl zcela evidentně jedním z
důležitých dopravních uzlů na okraji města, byl trošku
logistický problém. Nicméně zvítězili jsme a za odměnu
jsme si mohli dát jednu skvělou Milchkaffee (a já
pytlík gumáků) pěkně u stolečku v suchu a teple.
- pro zpáteční cestu jsme si už našli stezku pro pěší,
která vedla po hrázi jezera. A byla to moc příjemná
cesta. Všude klid a ticho a vzduch po dešti nádherně voněl.
- blížila se druhá odpolední, takže čas akorát tak
vzít plavky a jít se naložit do teplých slaných
bazénů v
sole-felsen-bad.
Zvolili jsme 4-hodinové vstupné - díky tomu,
že jsme byli ubytováni v kempu, měli jsme ho za
cenu 2-hodinového. A to se vyplatí
.
- v aquaparku nás překvapilo, že valná většina návštěvníků
byli Češi. Ale na jednu stranu se není čemu divit. Z Česka
je to kousek a co s dětmi na konci prázdnin, když je
deštivo... Mě teda koncentrace mrňat moc dobře nedělala,
ale tohle zařízení projektoval někdo s mozkem, protože
prostor je rozdělen na dvě zóny - bazénovou, kam mohou
všichni, a pak saunovou,
kam se může až od 16 let. Sice jsme prolezli bazény ve
společné části, ale pak jsme zalezli do části
saunové a už jsme tam zůstali. K dispozici bylo
množství druhů saun, pára, bazénky, vířivky a,
samozřejmě, i jezero
.
A co bylo naprosto fantastické, to byla vyhřívaná
kamenná lůžka z růženínu v odpočinkové místnosti.
- Co mě ale v sole-badu opravdu nepotěšilo, to byla
místní restaurace. V aquaparcích mimo Česko mám
velmi ráda tyhle restaurace, ale tady to bylo tak
nějak na úrovni české samoobslužné jídelny či "fást
fúdu". V nabídce jídla typu "co friťák dal" nebo
boloňské špagety, v salátovém pultu se krčily 4
skoro prázdné misky, obsluha velmi nepříjemná
a kultura stolování nulování.
Všude neodnesené tácy a opatlané stoly.
Jen sladký pult nezklamal - výběr skvělých zákusků
a koláčů byl dostatečný a káva byla výborná.
- čtyři hodiny nám utekly jako voda. Ze sole-badu jsme
se co nejrychleji překulili zpátky do našich stanů
a ve spacáčku pěkně pokračovali v relaxaci. Další den nás
zase čekalo kolo, tak jsme si to lenošení rychle
ještě užili
.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
|
od rána se rýsoval krásný den a také byl. Sluníčko svítilo a
teploty se šplhaly k 24° C.
|
|
mapa
|
- ráno jsme počkali, až nám sluníčko osuší stany,
zabalili jsme se a vyrazili jsme. Vybrali jsme si
cyklotrasu kolem Gmündu, která nás dovedla do
centra města - včera jsme si ho kvůli dešti nestihli
prohlédnout, tak jsme se rozhodli napravit to
teď. A stálo to za to. Gmünd je velmi pěkné městečko.
- nakonec jsme tu zůstali i na oběd - přece jenom
nebyla jistota, že v malých rakouských vesničkách potkáme
ve čtvrtek odpoledne otevřenou hospodu.
- z Gmündu jsme pokračovali po cyklostezce, ke které
jsme měli prospekt, a hned na
začátku jsme pochopili, co se v reálu skrývalo
pod tajemným označením "push zona" - byly to schody.
Strmé staré kamenné schody do údolí říčky. Byla to ale
jediná záludnost, jinak to byla nádherná cesta
okrajovou částí Gmündu a příměstskými lesy.
- pohodová byla i naše další cesta z Gmündu na sever.
Chvíli jsme ještě jeli lesem a pak po venkovských
silničkách, kde nebyl téměř žádný provoz.
A těch hub, co jsme cestou viděli. Jeden výstavní
kousek vedle druhého. Ale nesbírali jsme je. Cyklistika
houbám moc nesvědčí a co s nimi večer - žádné
vaření jsme neplánovali. Ostatně, ani jsme neměli
vařit na čem
.
- Litschau - poslední rakouské městečko, které jsme
projížděli, navíc natolik velké, že tady byl market
i restaurace. Obojího jsme náležitě využili k exhumaci
našich těl a k doplnění potravy na večeři a snídani.
- z Litschau jsme vystoupali poslední krátký dokopec a
pak nás čekalo úžasných cca 10km furt a pořád s kopce
až do kempu U čerta na břehu rybníka Hejtman.
- po dvou dnech ve stanu jsem se s radostí
ubytovala v pokoji s kuchyňkou a WC. Bylo to sice
trošku na způsob ubytovny, ale postel byla
pohodlná a spalo se parádně
.
|
| cca 45 km - navíc z Litchau už to bylo
jen a pořád z kopce.
|
|
U Čerta, Staňkov.
Kemp byl docela příjemný a nabízel
několik variant ubytování -
chatky, stany, dvoulůžkové buňky (takové ty klasické
mobilní Unimo buňky) a ubytovnu s vícelůžkovými pokoji
včetně kuchyňky a WC. Restaurace sice v areálu byla, ale
bylo nás tu ubytovaných jen pár, tak zavřeli dřív než
jsme dorazili.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
|
byl tu další slunečný den s teplotami kolem 25° C.
K večeru se ale počasí zhoršilo a přišly přeháňky.
|
|
mapa
|
- ráno se vařila káva a čaj snadno, protože k dispozici
byla varná konvice a vybavená kuchyňka. Stanovat
je sice krásná záležitost, ale takový pokojíček s
kuchyňkou má také svá pozitiva
.
- v poklidu jsme zabalili a vyrazili jsme směrem ke
Chlumu u Třeboně, kde jsme udělali první zastávku.
Vyjeli jsme ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, který
se tyčí na vršku nad hrází rybníku Hejtman. Kostel je
to nádherný, ale nahlédnout se dá jen přes mříž. Zcela
nepochopitelně se otevírá jen v pondělí v podvečer.
- pak jsme ještě dali startovní pivo a kávu a pak už jsme
opravdu vyrazili na další cestu. Jeli jsme klasiku na
Majdalenu, kde jsme se koukli k jezu Pilař. Nikdy
jsem u tohohlejezu nebyla, tak jsem na ten nejnebezpečnější
jez na Lužnici byla velmi zvědavá. Na první pohled vypadá
jez zcela nevinně, ale jak jsem byla poučena, opak je pravdou,
protože dole pod jezem jsou silné spodní proudy.
- z Majdaleny jsme zamířili do Třeboně, takže
opět klasika - lesem na Barboru a kočárovou cestou
kolem slatiny k Opatovickému rybníku a za chvíli
jsme byli na hrázi Světa. A co v Třeboni?!? No co asi.
Přece na rybí polévku k Rožmberský růži
.
Jako vždy byla skvělá a ryba rovněž.
- měli zase volnou chatičku, tak jsem zase
nepohrdla postýlkou
.
|
| cca 44,3 km
|
|
kemp Měruše u pískových jezer.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
|
mapa
|
- počasí - ráno u řeky bylo sice víc než mlhavé, ale
pak byl opět velmi příjemný den. Teploty se držely kolem 20° C.
|
| na tachometru jsem měla 20,5 km, ale 7 km bylo
z Hlaváku domů.
|
««« FOTKY
««« pondělí 25. 8. 2014
««« úterý 26. 8. 2014
««« středa 27. 8. 2014
««« čtvrtek 28. 8. 2014
««« pátek 29. 8. 2014
««« sobota 30. 8. 2014
|
na hlavní stránku