« na kalendář

neděle 13. května 2012

Ke Kormoránovi (pokus I.)...

U Kormorána je prý nepravidelně provozován přívoz, tak jsme se rozhodli to prozkoumat, protože by se někdy mohlo jeho využití hodit.

Počasí:

 tak to rozhodně nedělní nebylo. Celý týden byla slušná kosa - zmrlí dostáli svému jménu - nicméně neděle se přece jenom tvářila, že by mohlo být aspoň trošičku vlídněji. Teplota ale nepřesáhla 15° C.

Sraz:

 měl to být jen odpolední výletíček, takže jsme se sjeli ve 14:00 u Zbořeného Kostelce.

Trasa:

 Pokud si myslíte, že jsme hned vyjeli, tak omyl... To by nesmělo být nově otevřené občerstvení cca 1 km nad Zbořeným Kostelcem. Takže se nejprve šlo na startovní pivo a teprve pak se vyjelo po červené na Nespeky a Městečko, kde jsme provedli průzkum nově zrekonstruované restauraci U Mlýna. No tak zařízení je to pěkné, ale nevím, nevím. Mám pocit, že majitelé si svůj podnikatelský záměr spočetli s "velkýma očima"... Mě osobně nic nelákalo k tomu dát si tady čaj nebo presso.
Z Městečka jsme to vzali po cyklotrase zadem do Čerčan. A tady jsme se poněkud zacyklili. Nejprve jsme na nádraží zjistili, jak je to s vlaky zpět do Týnce... Ano, časový itinerář poněkud pokulhával...
A pak jsme chtěli najít cukrárnu, což se nám po delším pátrání také podařilo. Čerčany jsou hnusné město. Náměstí nemají a jedinou cukrárnu mají schovanou v kopci mezi domy.
Po občerstvení jsme se konečně rozhodli vyrazit směrem na Lštění a k hotelu Kormorán, ale tak nějak jsme akorát kufrovali a nemohli jsme narazit na tu správnou silnici. Jak říkám - Čerčany jsou prostě hnusný město. A tak jsme se na Kormorána vykašlali s tím, že holt někdy příště učiníme druhý pokus.
Někde jsme ale překročili bludný kořen, protože našim útrapám rozhodně konec nebyl. Vlak v 17:25 v neděli nejede, ačkoli to nijak v jízdním řádu viditělné není. A tak jsme učinili náznak jet do Týnce po svých a vyjeli jsme směrem na Poříčí. Tady nás ale cestovatelské plány tak nějak přešly. Začalo být dost zima a neměli jsme pražádnou chuť motat se kolem Sázavy nebu přes pole po svých. Nevlídné bylo i nádraží a navíc nikde žádná otevřená hospoda. Jediným rozumným se tedy jevilo vrátit se zase zpět do Čerčan, sednou si do hospody naproti nádraží a vyčkat na vlak v 18:30. A jak jsme řekli, tak jsme také udělali...

Délka:

 dalo to necelých 30 km, ale vymrzla jsem pěkně. Doma jsem se naložila do teplé vany a hodnou chvíli jsem rozmrzala...

Sice jsme ke Kormoránovi nedojeli, ale první polovinu cesty jsme prozkoumali poměrně dobře chichichi.

Příště se pokusíme zdolat tu druhou část chichichi.

logo na hlavní stránku copyright © vrstevnice 2012