Podzimní NaKolácký sraz...

Náčelníci:	* hekynen - tvůrce tras * crow75 - logistika a sběrač raněných * malej-jarda - vedoucí odboru péče o děti
Diskuze NaKole:	* Základní info + diskuze * Dětská sekce na srazu * Informace II. * Informace III. * Doprava na sraz * Mirečkovo téma Zabraňte pomluvám aneb proti hyenismu * Podzimní sraz Nakole - jak bylo :o)))
Ubytování:	* camp Pálava, Nové Mlýny
Popis tras:	* v PDF

« Úterý 27. 9. « Středa 28. 9. « Čtvrtek 29. 9. « Pátek 30. 9. « Sobota 1. 10. « Neděle 2. 10. « Sladká tečka na konec

Fotodokumentace:

* FBI aneb "who is who"
* od Burísků
* od Bu
* od werta
* od HMS
* od Bartxe
* od Arabice
* od Bananovníka - den 1., den 2. a 3. a den 4. a 5.
* od čmelákuse
* od Grille
* od evcas
* od Holfiho
* od Jury
* od Valdeka
* od crow75
* od Bo - Pha - Pálava, kemp a lidi, čtvrtek, pátek, sobota
* a pár mých fotek z mobilu

« Úterý 27. 9. « Středa 28. 9. « Čtvrtek 29. 9. « Pátek 30. 9. « Sobota 1. 10. « Neděle 2. 10. « Sladká tečka na konec

Úterý 27. září 2011
Nájezd:	pro zájemce byl od odpoledne a poslední přijeli až někdy kolem půlnoci.
⇑ Zpět ⇑
Středa 28. září 2011
Trasa plán:	Rakousko-Uherská (přes soutok)
Trasa GPS:	od hekynena (z a do Břeclavi)
Odjezd:	v 9:30 a podařilo se vyrazit se spožděním asi 15 minut.
Náčelník pro trasy trasy pěkně popsal, tak by bylo škoda tento materiál nevyužít. Takže z kempu Pálava jsme vyjeli po červené směr Bulhary. V Bulharech jsme ale nepřejeli řeku Dyji na cyklostezku, ale pokračovali jsme po silnici až do Lednice, kde jsme dost dlouho čekali na Murphyho, který se držel původně předepsané cyklotrasy. Lednicí jsme se toliko protáhli a u Lednických rybníků jsme měli kulturně-naučnou pauzu s vyhlídkou na Apollonův chrám. Dál jsme přes Boří les zamířili kolem železniční tratě do Lednice až na okraj Břeclavi – Poštovné, kde jsme se opět ničím nezdržovali, prosvištěli jsme kolem a přes Židovské jsme přejeli železniční koridor do Vídně a najeli jsme na Signálku (cyklotrasa 42, též ZTZ). Projeli jsme Německé louky, přes dřevený most jsme překonali podruhé řeku Dyji a před vjezdem do obory jsme zabočili doleva po zelené směr zámeček Pohansko. Najeli jsme na hráz, přejeli jsme vpusť a kolem řopíku (muzeum lehkého opevnění) jsme objeli rybníček a vojelá, byli jsme na zámečku Pohansko, kde byla konečně povolena osvěžovací a obědovací pauzička. Ze zámečku Pohansko jsme odjeli po asfaltové cestě do hloubi lesa (směr Lanžhot), na křižovatce tvaru T jsme zahli doprava směr zámeček Lány. Projeli jsme kolem zámečku (který jsem já osobně zcela přehlédla) a pokračovali jsme k hájence. Kousek za ní opět doprava a na konci spojky doleva na signálku. Po pravé straně byl zbytek signální stěny (aktuálně slouží jako ohrada obory), za ní byl kus české země a pak Dyje a pak už Rakousko. Po signálce jsme přijeli až téměř na Soutok. Protáhli jsme se brankou, trochu jsme se pomotali lesem a byli jsme tam. Před námi byl soutok Moravy a Dyje, soutok České republiky, Rakouska a Slovenska. Na Soutoku jsme chvilku pobyli a pobyli jsme tu rozhodně déleji než se původně očekávalo, protože se tu neplánovaně neobjevil ani jeden komár. A to jich tu je prý víc než kdekoli jinde... Vrátili jsme se lesní cestou zpět na signálku, po které jsme přijeli. Odtud jsme se vydali doprava směr hraniční přechod ČR-SR. Po vyjetí z lesa jsme najeli na silnici Lanžhot-Kúty a tady jsme měli hned dva karamboly. Nejdřív se Grille ohlížel zda něco nejede a přehlédnul malýho-jardu s Vojtou. Řacha to byla slušná a Vojta měl Grilleho pneumatičku lehce obtisklou na zádech. Víc se ale lekl, než by měl újmu na zdraví. No a jak se po nich hekynen ohlížel, tak přehlédnul, že jsem zastavila já, a tak nějak se o mě přerazil . Ale odnesl to jen malý silniční lišej. Než pojede zase na Lysou, tak se mu to zahojí . Přejeli jsme Moravu přes hraniční most a byli jsme na Slovensku. Hned za mostem jsme zahnuli doprava na hráz (cyklotrasa 004). Po hrázi jsme se dostali až k mostu přes Myjavu (tento bylo nutno přenést ručně, byli tam schody a to dost prudký; případně se toto dalo objet mostem přes silnici, čehož využil Radek), za mostkem opět po hrázi (kousek před silnicí je přímo ve hrázi „zabudován“ řopík) doprava až na silnici spojující Moravský Svätý Ján a Hohenau a po přejezdu hraniční řeky Moravy jsme vjeli do Rakouska. Projeli jsme Hohenau, kde se někteří rozhodli pro občerstvení. My ostatní jsme přejeli (opět) železniční trať Břeclav - Vídeň a na konci jsme se po cyklostezce č. 914 dali doprava, na sever, domů . Kolem tratě jsme přijeli přes Rabensburg na Bernhardsthal. Po cyklostezce jsme objeli Reintal, tedy po cyklostezce jsem ho objela jen já, ostatní jeli po silnici, přejeli jsme hraniční hory a přímo u restaurace Na Celnici (aneb u Nešpora) jsme vjeli na území ČR. Tady jsme měli povoleno další občerstvení a současně jsme počkali na sekci, která občerstvovala v Hohenau. Jídlo a pivo bylo dobrý, ale kafe byl hnus fijalovej... Za bývalou celnicí jsme zahnuli doleva a (opět) po signálce po kraji lesa a pak lesem až na Rendez-vous. Poté jsme se zajeli podívat ještě na sv. Huberta a protože už se velmi rychle začalo smrákat, vzali jsme to přes Tři Grácie zpět do Lednice a přes Bulhary a po červené do kempu.
Délka:	celkem nám to dalo 112 km a byl to slušný nářez.
⇑ Zpět ⇑
Čtvrtek 29. září 2011
Trasa:	Tří jezer (odpočinková)
Z GPS:	* od pro_py * od Bartxe
Odjezd:	dnes byl stanoven na desátou, ale připraveni a nastoupeni mnozí z nás byli už od devíti.
Z kempu jsme vyrazili na opačnou stranu, než předchozí den, na silnici Zaječí-Milovice. Zahnuli jsme doprava, směr Zaječí. Za křižovatkou na Přítluky jsme zahnuli doprava (do kopečku) k vinařství. Tedy nechci být rýpavá vůči pokynům náčelníka přes trasy, páč si také pletu levá-pravá, ale ve skutečnosti jsme zahnuli doleva . Komu se to zdálo povědomé, tak viděl film Bobule . Po cyklostezce jsme sjeli k jezeru Dolní nádrž (Novomlýnská) vodního díla Nové Mlýny. Po hrázi kolem a kolem jezera do Strachotína - zde je skvělá restaurace, kterou nám ale náčelník nepovolil navštívit. Unikla tam jen evcas se svojí smečkou. My ostatní jsme pokračovali dál na hráz Střední nádrže (Věstonické) a překvapivě stále po hrázi na Mušov, kde jsme vjeli na hráz Horní nádrže (Mušovská). Zde bylo možno zkouknout římskou vojenskou stanici, ale nějak jsme se k tomu nedostali. Pokračovali jsme přes kemp Merkur - to je to památné místo, kde na nás chtěli za vjezd 20,- Kč za osobu a pak jsem byla paní vrátnou označena za nejdůvěryhodnější osobu, které svěřila lístek na průjezd. Bohužel až na druhé straně kempu jsme zjistili, že poplatek se měl vybírat jen do 28. 8. 2011... No nic, svojí blbostí připravila paní vrátná místní provozovatele restaurace zhruba o 7.000,- které jsme tak utratili za obědy až v Pasohlávkách . Z Pasohlávek jsme jeli dále a stále po hrázi až do Drnholce. Čtvrté jezero už není, takže jsme "přebrodili" řeku Dyji (byli jsme všichni slabší kusy, tak jsme to vzali po mostě) na pravý břeh. Kousek po silnici a pak (doprava - heky soráč, ale bylo to opět doleva ) na cyklostezku Greenway do Brodu nad Dyjí, kde jsme se nalodili na nám již známou Horní nádrž, tentokráte na její pravý břeh. A taktéž na pravý břeh Střední nádrže a po chvilce na pravý břeh Dolní nádrže až do Dolních Věstonic. Ano, odtud je ta slavná baba. Tady jsme se se jednak setkali s evcas a její smečkou a druhak nám dal náčelník crow75 rozchod k volné zábavě. Takže kdo chtěl mohl do některé z mnoha vinárniček, kdo chtěl mohl do muzea, kdo chtěl mohl prostě do hospody a kdo chtěl, ten si mohl dělat prostě co chtěl . Já jsem se přidala k pro_povi, který mě nalákal do cukrárny, ale jak jsem stará, tak jsem... prostě nejsem tak chytrá , protože najít v téhle oblasti cukrárnu, to je teda umění. Jeli jsme kousek pojedeme po silnici (po břehu nádrže to fakt nešlo), projeli jsme kolem maríny pod Pavlovým a odtud jsme už zase po hrázi doklekli objezd jezer až k výpusti. Cestou jsme sledovali neuvěřitelná hejna špačků, která se vznášela nad okolními polnostmi. Těch teda byla fakt přesila a už si docela živě dovedu představit, že spasou za odpoledne celou vinici. Od výpusti už to byl již jen kousek přes silnici domů, do kempu, do Podolí, do prdele… .
Délka:	58 km, zkrátka odpočinkový den .
⇑ Zpět ⇑
Pátek 30. září 2011 Páteční trasu jsem musela oželet - holt začala škola, tak jsem si musela do Prahy odskočit na jednu přednášku... Plánovaná trasa ale vypadala velmi pěkně - přes tři vrchy (Nikolsburg-Falkensteinburgruine-Feldsberg), délka cca 70 km a všichni si ji také náležitě pochvalovali.
Z GPS:	* od hekynena * od Bartxe * od pro_py - zajel si s Radiusem a Radkem na otočku do Vídně na sacher
⇑ Zpět ⇑
Sobota 1. října 2011
Odjezd:	tak dneska nás náčelník dokonale zmátnul. Odjezd stanovil na 9:30 s tím, že se odjíždí v deset . Nejdřív jsme se ale společně vyfotili, což nebylo vůbec jednoduché, protože neustále někdo docházel a nakonec někteří ani dojít nestihli .
Trasa:	burčáková
Z GPS:	* od hekynena * od Bartxe
Z kempu Pálava jsme se vydali směrem k Dolní nádrži a po jejím levém břehu – po ČTZ – do Rakvic. Z Rakvic po silnici do Staroviček, podjeli jsme dálnici a skrzevá vinohrady do Velkých Pavlovic. Ty jsme ale jenom štrejchli, protože na krají VP jsme zahnuli doleva na ZTZ, po které jsme dojeli do Němčiček (resp. na silnici do Němčiček. Bikeři pak pokračovali po zelené, nebikeři jeli po silnici, dále až na koupaliště pod slavnou sjezdovku (a bobovou dráhu). Sjezdovka je nejníže položená sjezdovka ve střední Evropě. Tady došlo k prvnímu rozpadu mužstva, protože někdo se rozhodl popojet na jídlo do Bořetic a někteří se rozhodli posilnit tady a následně jsme si ještě dali výjezd (stále po zelené) na slavnou Kraví horu. Vyjet se to dalo celkem v pohodě až asi na 50ti metrový úsek, který se poněkud naklonil... Na vrcholu mohli zájemci vylézt i na rozhlednu, takže výhled po krajině vinic byl zaručen. Z vrcholu jsme (stále po zelené) sjeli ke sklípkům (možnost koštu) do Bořetic. O sklípky jsme moc zájem nejevili, za to jsme obsadili místní restauraci a řádně se posilnili. Trvalo to ale poněkud déleji, takže ti, kteří již byli posilněni, postupně odjížděli dál. Další metou byla Vrbice (bude lehce do kopce), kde jsme vyjeli až na vrchol vesnice ke kostelu. To je tam, co bylo to dělo. Odtud jsme pak další trasu poněkud přehodnotili, protože už byl poněkud pokročilý čas. Daleko před sebou jsme nechali Čejkovice i Větrný mlýn a po cyklostezce jsme sjeli z Vrbice přes hradiště (to byla ta rotunda s výhledem do kraje) do Velkých Bílovic. Ve VB nám toho Bananovník nasliboval fůru, ale nakonec se ztratil hned na okraji vesnice mezi sklepy. Naštěstí jsme našli aspoň slibovanou zmrzlinu . Z Bílovic už jsme nijak neexperimentovali. Vyrazili jsme už jen po silnici směr Podivín a Rakvice, kde se zrovna otvírala kavárna-cukrárna a to jsem teda nemohla odolat a se mnou ještě dalších pět. Byla výborná kávička a třešňový koláč - ten nám teda málem snědl Murhpy, protože zatímco my jsme si ho slušně objednali u servírky on si pro něj zašel rovnou do cukrárny. Ale měl štěstí, zbyl kousek i na nás... Z Rakvic už to byl pak jen kousek do Přítluk a dál do Nových Mlýnů a do kempu.
Délka:	dnes to bylo 54,6 km a musím říct, že to stačilo. Hekynen nám ukázal, že tu fakt mají i kopce. Sice nejsou vidět, ale faktu tu jsou .
⇑ Zpět ⇑
Neděle 2. října 2011 Trasa nebyla plánována žádná, takže zavládla všeobecná exhumace a odjezd.
⇑ Zpět ⇑
Závin alá evcas aneb sladká tečka na konec .
Kvásek: * 200 ml mléka * 1/2 kostky kvasnic * špetka cukru Zbytek těsta: * 500 gr hl. mouky * 7 dkg cukru * 7 dkg oleje * 1 vejce * špetka soli * a jedna tajná ingredience Lze plnit libovolnou nádivkou. Množství stačí na jeden plech koláče nebo dva záviny.
⇑ Zpět ⇑

Organizátorům díky za super akci a všem přítomným díky za skvělou společnost. A v Orlických horách v květnu na viděnou .

na hlavní stránku

středa 28. září - neděle 2. října 2011

Podzimní NaKolácký sraz...

Diskuze NaKole:

Ubytování:

Popis tras:

Fotodokumentace:

Nájezd:

Trasa plán:

Trasa GPS:

Odjezd:

Délka:

Trasa:

Z GPS:

Odjezd:

Délka:

Z GPS:

Odjezd:

Trasa:

Z GPS:

Délka: