« na kalendář |
sobota 9. dubna 2011První jarní literární cyklovyjížďka
|
Pozvánka: |
od Dany (v PDF) |
Fotky: |
od Dany |
Počasí: |
byl to trošku souboj se živly. Místy vítr foukal docela fest,
ale jinak pohoda. Teplota se pohybovala někde kolem 15° C a sluníčko se
také snažilo
![]() |
Sraz: |
cca v 9:00 na Hlaváku nebo v 9:46 v Říčanech na nádraží - překvapivě
jsme se všichni sešli na Hlaváku
![]() |
Vlak: |
v 9:20 z Hlaváku odjížděl přesně na čas. Průvodčí byl mladý a
pohledný, ale úsměv na tváři mu ztuhnul, jakmile jsme mu zadali vyřešení
našeho jízdenkového rébusu: "Je nás šest, máme jízdenku pro čtyři a dvě
tramvajenky. Jak nejlevněji zakoupit jízdenku pro zbylé dva?" Chvilku mu to trvalo, než pochopil, kdo patří do které skupiny a pak to spočetl na 18,- Kč za oba. No a kola nám už nechal radši zadara - po Praze se teď za kola ve vlaku stejně neplatí a ta jedna stanice z Kolodějí do Říčan už ho prý nevytrhne ![]() |
Trasa: |
Říčany nádraží, odkud jsme původně měli jet přes hory, přes
doly do Hrusic a zpět do Říčan pak cestou
"Kocoura Mikeše".
Kdo neví, tak je to cesta vytvořená podle literární
předlohy Josefa Lady "Mikeš" - konkrétně podle částí "Jak šel Mikeš
do světa" po té, co rozbil krajáč se smetanou, a "Jak šel Mikeš s Pašíkem
na pouť do Mnichovic". Protože se ale někteří chtěli v Hrusicích odpojit, bylo rozhodnuto jet "kocoura Mikeše" z Říčan do Hrusic, to znamená po zpátku. Vypadá to jednoduše, ale tak snadné to nebylo. Ony jsou totiž všechny cedulky po cestě směrovány pouze pro směr z Hrusic, takže jsme občas některou přehlédli... ![]() ![]() Říčany náměstí a "poslední" 12. cedule "Konec putování".
Tady se totiž Mikeš přidal k cirkusu Kludský, se kterým
se pak dostal až do brandýsa. Chvíli jsme jeli městem, chvíli kolem rybníka, chvíli lesem a byli jsme ve Světicích , kde bylo 11. zastavení "Starostovic Mícinka". Tady se totiž Mikeš nechal napálit starostovic kočkou Mícinkou. Po silnici do Tehova, kde nás kousek za vsí čekalo 10. zastavení "Mikeš ukraden". A jak jinak než cikány. Ale naštěstí byl hned ráno zachráněn četníky, tak jsme mohli putovat dál... A zase chvilku lesem, kousek do kopce... teda do slušnýho krpálu...
a byli jsme na Klokočné u 9. zastavení
"Mikeš straší",
protože se tady hladový Mikeš pokoušel žádat o něco k jídlu, ale jak
promluvil, všichni před ním utekli. Z Klokočné jsme pro změnu jeli do kopce, kde na nás nad vsí čekalo 8. zastavení "Babička s nůší". Tu unavený Mikeš potkal a do nůše si tajně vlezl a nechal se kousek nést. Na oplatku pak svými drábky zahnal zloděje, který chtěl babičce z nůše krást. A ze silnice zase hurá do lesa a za chvíli jsme byli před Struhařovem
u 7. zastavení
"Struhařovská pastvina".
Tady promrzlého Mikeše totiž pasáčci pozvali k ohýnku aby se trošku zahřál. Jen jsme našli tu správnou cestu, Lukáš sebou říznul o zem, pak jsme si pod
vedením Tomáše a Kázy ještě trošku bloudli v polích, ale 6. zastavení
"Setkání s husopaskou"
jsme neminuli. Je to místo, kde Mikeš
potkal
husopasku Mařenku Kudláčkovou ze Struhařova, která byla děsně chytrá
a věděla, že kocourci nemluví a že tady ještě Mikeš ve světě není... Od "husopasky" jsme sjeli na silnici před Myšlínem a hele, další - už 5. zastavení "Hladový Mikeš". Tady u dvora Myšlína se hladový Mikeš vymotal z lesů na Koženém vrchu. Přes Myšlín jsme sjeli po silnici do Mnichovic na náměstí, kde bylo 4. zastavení "Mariánská pouť", na kterou šel Mikeš s Pašíkem.Dneska tu ale nebyla pouť žádná, tak jsme jeli dál. Z Mnichovic jsme vyjeli po silnici a měli jsme se držet
ŽTZ. Do čela se ale dostal Tomáš, takže
jsme co... ano, je to již skoro trapné, ale opět jsme zakufrovali.
Jo, jak má Tomáš pod kolama asfalt a šlápne do pedálů, tak nevidí vpravo, vlevo
Kožený vrch a další, už 3. zastavení, překvapivě s názvem "Kožený vrch", přes který šel Mikeš z Hrusic do světa. A konečně jsme jeli s kopce. Tomáš tentokrát nebloudil, ale ustlal si v jehličí a jinak to byla pohoda. U výjezdu z lesa na silnici bylo předposlední 2. zastavení "Stará cihelna" umístěné nedaleko cihelny, kolem níž šli Mikeš s Pašíkem na pouť do Mnichovic. No a odtud už to byl po silnici jen 1,5 km do
Hrusic.
Čekala nás příjemná hospůdka, kde grilovali výborné masíčko.
Jen mě odmítli uvařit čajíček, takže jsem vzala zavděk svými zásobami. Ale
i přesto jsme byli všichni spokojení. Jen mě teď tak napadá, že jsme vlastně
neviděli 1. zastavení "Pohádkové Hrusice". Ikdyž pro nás vlastně ty
Hrusice byli pohádkové i bez cedule
Původně jsme chtěli vyjet po ŽTZ, ale až u zastavení "Stará cihelna" jsem zjistila, že moje kartografie nějak neodpovídá současně značeným trasám. Nebyla to ale žádná trága - na ŽTZ jsme za chvilku dorazili a byla to místy fakt výživná cesta, ale krásná. Po silnici do Třemblat a Zvánovic a dál po MTZ přes Holý vrch až na ZTZ. Cesta byla fakt pestrá. Chvilku pohoda, chvilku crossík, chvilku do kopce, chvilku s kopce. Ale ještě nikdo z nás tyhle cesty nejel a byly fakt úžasné. Osobně doporučuji vyzkoušet. Z rozcestí Jedlice jsme to vzali po ŽTZ, což je příjemná asfaltová cyklotrasa vedoucí až ke hlavní silnici Říčany - Mukařov. Z hlavní Říčasnké jsme si našli jakousi lesní cestu, po které jsme dojeli až na ZTZ vedoucí ke koupališti Jureček. Místní restaurace je nádherně zrekonstruovaná, a tak jsme tu dali poslední občerstvení - pivo a čaj. Tomáš s Danou se pak vydali do Prahy po svých, já s Kázou jsme odjeli
na nádraží na vlak - přece jenom, nic se nemá přehánět
|
Délka: |
60,5 km, takže tím jsem zlomila svojí první letošní stovku - už
mám najeto 135,8 km
![]() |
Dneska to byla paráda. Objevili jsme v okolí Říčan pár pěkných cest a i když sem tam trošku foukalo, dalo se jet bez problémů. Tak zase příště. |
![]() |
copyright © vrstevnice 2011 |