t na kalendář

sobota 4. dubna - neděle 5. dubna 2009

Víkend bez Obamy...

Tak tenhle víkend vzniknul zcela neplánovaně díky tomu, že se sám velký americký prezident Barack Obama rozhodnul přespat jednu noc v Praze. Manévry, které se zde v tu dobu očekávaly, jsem měla možnost zažít již při jiných "nejvyšší návštěvách", takže jakmile se informace o nečekané návštěvě dostala k mým uším, bylo rozhodnuto - beru kramle z Prahy. Jedno kam, hlavně abych byla z dosahu...

Jako první mne napadlo požádat Nakoláky o radu, kam vyrazit, ale to jsem si naběhla. Hned se ukázali, kamarádi - jeden nabízel úklid obce, druhý slevil na jarní úklid bytu a třetího jen zajímalo, zda umím bramborové placky...

No ale naštěstí mám i jiné kamarády, před kterými se stačí jen zmínit a nápad je tu . Rychlostí blesku byl vymyšlen tajný výlet - kolem návštěvy nejvyšší se přece dělají jen samá tajná opatření a tak mohu jen prozradit, že v sobotu ráno vyjedeme vlakem směrem západním a pak se po svých v průběhu soboty a neděle vrátíme zase zpět . Paráááááááááááda .

Sraz: byl na vakzále v hodině "H" a pak následovala přeprava spešl vlakem Cykloturistika do Slaného. Tenhle vlak je ale fakt cykloturistický a ještě měl zpoždění, takže jsme ve Slaném vystupovali krátce po 11cté dopolední. No a to byla doba tak akorát na svačinku, takže jsme jeli nejkratší cestou na náměstí a do cukrárny. Pak jsme ještě u pumpy dopumpovali kola, no a zhruba ve 12:30 jsme konečně vyrazili směrem na jihozápad .

Sobotní trasa: původní plány byly veliké, ale když jsem spočetla kilometry a zjistila jsem, že se délka blíží k 80 km, začala jsem zkracovat. Přece jenom jsme ten víkend chtěli přežít . Nakonec vzaly všechny plány za své a při obídku padlo definitivní rozhodnutí kudy do Rokycan...

Slaný - po silnici s kopce a do kopce - Studeněves - Přelíc, kde nás na místním hřbitůvku zaujala dřevěná zvonice. Dál zase skopce a do kopce - Smečno, kde jsme z venčí obhlédli zámek a pak nás zaujala upoutávka na Vojenský skanzen. Tak tohle byl naprostý výsměch. Za plotem, zřejmě soukromého pozemku, protože tam byl vstup zakázán, stálo asi 5 vojenských vozidel a nějaká ta mobilní střílna. Venku jsme pak mohli zblízka obhlédnout tank a dělo a zamčený vojenský bunkr. Tenhle skanzen fakt stojí za to ho minout . A pro změnu s kopce a do kopce - Nová Ves - a konečně kousek po rovince příjemnou silničkou mezi lesy - Kačice - a zase skopce - Čelechovice - a zase do kopce - Nové Strašecí... Konečně... Už jsme mysleli, že sem ani nedojedeme. Ta cesta byla nekonečná a naše žaludky už křičel hlady. Náměstí ale pohostinné moc nebylo - samá herna, kde se nevařilo. Začali jsme už propadat trudomyslnosti, když tu jsme objevili úžasnou restauraci U Janzů. Výborně a rychle jsme se najedli a s plnými bříšky opět přehodnotili naši další trasu. Poněkud nás zdrchalo, že se cesta neustále houpe nahoru a dolů a tak jsme se rozhodli jet do Rakovníka už jen přímo a to po hlavní silnici č. 237 - štěstí ale stálo při nás, protože tahle silnice byla od Rudy až do Rakovníka zcela uzavřená z důvodu frézování vozovky, takže pohoda, klídek a nikde žádné auto. Ještě kdyby se ta silnice tak nehoupala... . A to jsme ještě netušili, že poslední závěrečný velehoupák nás čeká na okraji Rakovníka . Vyjeli jsme ho z posledních sil a pak už jsme jen rychle našli naše ubytování a zapadli jsme do postelí. Dneska jsme toho měli fakt všichni dost...

Nedělní trasa: ráno nebyl žádný kvalt - snídani nám domácí naservírovali až do postelí... no tak dobře, na pokoje a kolem desáté jsme se začali pakovat na cestu. Variant bylo opět více, ale nakonec jsme vybrali tuto trasu:

Rakovník - po cyklotrase č. 303 podél Rakovnického potoka, což je naprosto luxusní cyklotrasa a pro ranní rozjetí zcela ideální . Já jsem navíc využila čistého prostředí k nasbírání kopřiv do velikonoční nádivky na příští týden - Pustověty, kde jsme doufali v první občerstvení, ale bylo ještě zavřeno - Městečko u Křivoklátu, kde už jsme na hospodu měli větší štěstí a tak bylo pivko, polívčičko, no a také pár čajíků - Křivoklát, kterým jsme jen projeli a kde nám také skončila pohodovější část dnešní trasy. Teď nás čekalo tvrdé stoupání - přes most do kopce k Leontýnskému zámečku, který mne mimochodem velmi a to velmi zklamal. Čekala jsem příjemné místo a oázu klidu, místo toho jsem stála na úzké silnici před zavřenou branou byť pěkně opraveného objektu. No nic, odškrtla jsem si... Jediným pozitivem bylo, že teď už jsme to měli v podstatě s kopce - po silnici přes Karlov - Nový Jáchymov - Hudlice - Králův Dvůr - do Berouna, kde jsme to vzali přímo k nádraží. A protože asi za 15 minut jel vlak na Prahu, nijak jsme neotáleli a nastoupili.

Délka: cca 97 km - v sobotu 42 km a v neděli 55 km .

Počasí: tak to vyšlo naprosto parádně. Oba dva dny bylo krásně teploučko a sluníčko nám příjemně svítilo na cestu .

No a to byl vlastně našemu cestování konec. Díky návštěvě prezidenta Obamy jsme měli možnost objevit nové končiny vyznačující se nejen klidným prostředím,a le i nízkým výskytem cyklistů . Prostě naprostá parááááááááda .

na hlavní stránku

copyright © vrstevniceJ 2009