|
víkend 13. - 15. června 2008 MztM = Může za to Mamut...
aneb
mohl to být hezký výlet
Nevídané se stalo skutkem -
ano, opravdu věříte svým vlastním očím. Byla tu historicky první akce
BBCC,
kterou s odporem sobě vlastním vůči organizovaným skupinovým akcím pro vás
připravil Mamut
Z deníčků druhých: * pozvánka * fotky od Brtsche ze soboty a z neděle Počasí: oproti předpovědím různých rosniček nakonec vyšlo naprosto skvěle. Přeháňka se smrskla asi na 3 kapky a teplota byla celý den velmi příjemná. Ubytování:
no tak... ano... Ale abych zase nekřivdila.
Autokemp Olšovec je velmi rozlehlý, ale je nutno zvolit ubytování v chatkách s
příslušenstvím nebo pokoj ve zděné budově. Jinak se na sociálky pěkně
projdete, protože je k dispozici jen dvoje toto zařízení. Od našich
klasických chatek pak bylo velmi a to velmi vzdáleno. Ale v kempu i v
chatkách bylo čisto a i peřiny s povlečením byly použitelné. Prostě dalo
se... Jen si to nedovedu představit v sezóně, když je tu hlava na hlavě.
To tu musí být pěkný hukot
Skutek neutek aneb
jak za to mohl Mamut
pátek 13. 6. 2008
Po deváté večer jsme se sjeli v
autokempu Olšovec, ubytovali jsme se a ještě jsme rychle
sfoukli do Jedovnic do hospody na čaj a na pivo. No a pak jsme se pěkně
zachumlali do všech dostupných pokrývek, protože v chatičkách byla pěkná
kosa, a za halasné hudby místní diskotéky jsme usínali. Nikdy bych
nevěřila, že se dá tak dobře spát při metalu
sobota 14. 6. 2008
I když byl ranní odjezd původně přehodnocen na
9:30, díky opožděnému příjezdu Gábiny s Kůčou jste stejně nakonec
odjížděli v deset. Můj původní odhad vzdálenosti do Brna byl 25 km, ale
když jsem začala zakreslovat trasu do mapy, zjistila jsem, že je to
vzdálenost vzdušnou čarou a v reálu to tudíž bude minimálně o 10 km více.
A tak jsme vyjeli s úmyslem, jet tou nejkratší trasou. Ovšem, jak za to
mohl Mamut, bylo všechno trošku jinak...
Vyjeli jsme po silnici směr Blansko a hned po 3
km na první křižovatce jsem zjistila, že jsme mírně zakufrovali a nejedeme
po cyklotrase 5119, jak jsem původně zamýšlela. Ale hned jsme to napravili
a odbočili jsme na Rudice, to bylo tam, co byla zavřená
hospoda - Olomoučany, to bylo tam, co byla taky
zavřená hospoda - úžasný sjezd do Josefova, to bylo
tam, co nebyla hospoda žádná, ale zato tam byla stěžejní křižovatka tvaru
T, odkud se nabízela nejkratší cesta do Brna po proudu Křtinského potoka a
Svitavy, ale... Na křižovatce byla cedule "Brno 25 km" ukazující vlevo,
silnice vedla podél potoka, a tak jsme vyrazili. Že jedeme proti proudu,
místo po proudu, to mi došlo asi po kiláku soustavné jízdy do kopce. Ach
jo... Ale protože to byla velmi příjemná cesta, rozhodli jsme se nevracet a
cestu do Brna jsme holt přizpůsobili aktuální situaci... Projeli
jsme kolem jeskyně Výpustek a pak jsme vystoupali do Babic nad Svitavou,
to bylo tam, co byla KONEČNĚ otevřená hospoda
Návštěva vily Tugendhat (o vile z Wikipedie) - našli jsme ji poměrně bez obtíží a do začátku prohlídky jsme nakonec měli asi půl hodinky. Vstupné sice stálo 120,- Kč, ale prohlídka vily byla úžasná - tohle fakt stojí za shlédnutí a já osobně jsem velmi ráda, že se mi podařilo navštívit vilu ještě před jejím uzavřením. Oběd - byly tři hodiny odpoledne a naše žaludky se už hlasitě ozývaly. Moc jsme neváhali a usedli jsme v první hospodě, která byla vile nejblíže. Ale zvolili jsme dobře a výborně jsme se najedli. Navíc tu měli děsně zajímavou podlahu a celý oběd probíhala diskuze, jak je vytvořena "imitace prken" - zda je to dlažba nebo beton. Rozřešení jsme se ale nedozvěděli... Hrad Špilberk - tak na ten jsme se jen z dálky podívali. Návštěvu jsme z časových důvodů škrtli z programu.
Návštěva
Wannieck gallery - tak tu jsme si pro
změnu teda rozhodně ujít nenechali a
návštěvu
také můžu každému jen a jen doporučit. Využít jako výstavní prostor halu
bývalé Vaňkovy slévárny byl úžasný nápad. Navíc jsme zde ještě shlédli
velmi pěknou výstavu Petra Kvíčaly (leták
1 a
leták 2) a
Barbary Höller.
Takže když budete v Brně, rozhodně se tady zastavte, ale POZOR, nesplést s
Galerií Vaňkovka - místo je totéž, ale
není to totéž
Návrat do Jedovnic - tak ten byl také nezapomenutelný. Z Brna jsme vyjížděli kolem půl sedmé večerní. Trošku nám dalo zabrat, než jsme našli řeku Svitavy, ale podařilo se a my vyjeli proti proudu řeky směrem severním. Drželi jsme se cyklotrasy č. 5 a i když jsme neustále stoupali, podvečerní cesta kolem vody byla velmi a to velmi příjemná. V Bílovicích nad Svitavou jsme dali krátké občerstvení a pokračovali jsme podél řeky dál až do Adamova, kde jsme se napojili na silnici podél Křtinského potoka. Dojeli jsme podél něj až na nám již známou křižovatku v Josefově, odkud nás čekalo největší stoupání zpáteční cesty. A tak jsme vyjeli po cyklotrase č. 5077 a byl to fakt chvílemi záhul. Slušné 4 km stále vzhůru. Ale zmákli jsme to a teď už nás čekal jen sjezd na silnici a po ní do Jedovnic a do kempu, kde jsme byli asi v půl jedenácté večer. Délka:
z původně plánovaných cca 50 km se nám
na tachometrech objevilo krásných 82 km
neděle 15. 6. 2008 Původně plánovaný výlet do Moravského krasu nakonec absolvovali jen BrJájové. Já a Mamut už jsme měli ježdění tak nějak dost, takže jsme po snídani nabrali směr na Prahu.
Kulturně-sportovní výlet do Brna se nakonec
velmi a to velmi vydařil a mohl za to nejen Mamut
|
na