t na kalendář

 úvod

s kolem do letadla

pár (24) fotek

poznatky a zkušenosti

sumář

so 14.7.

Compiegne

ne 15.7.

Soissons

po 16.7.

Forét Dom

út 17.7.

St. Quentin

st 18.7.

St. Quentin

čt 19.7.

Laon

pá 20.7.

Laon

so 21.7.

Reims

ne 22.7.

Reims

po 23.7.

Verdun

út 24.7.

Verdun

st 25.7.

Praha

sobota 14. - středa 25. července 2007

Francie na kole...

6. den - čtvrtek 19. 7. 2007

Trasa: St. Quentin - Neuville-St-Amand - Intancourt - Mézière-sur-Oise - Séry-lès-Oise - Surfontaine - Renansart - Nouvion-et-Catillon - Monceau-lès-Leups - Couvron-et-Aumencourt - tvrdě proti větru kolem vojenského areálu - Vivaise - Besny-et-Loizy - Laon

Mapa: St. Quentin - Nouvion-et-Catillon, Nouvion-et-Catillon - Laon

Délka: 47,5 km

Počasí: v noci sprchlo, ráno bylo polojasno, ale odpoledne už zas byla výheň

Ráno jsme zabalili a kolem jedenácté vyrazili do bistříčka na Place 8. Octobra, kde jsme příjemně posnídali. Tohle náměstí nám prostě přirostlo k srdci. Později jsme ještě pátrali co vlastně toho 8. Octobra  v dějinách Francie stalo a fakt jsme našli... V Reims v katedrále byla velmi pěkně udělaná časová osa s vyznačím významných událostí ve Francii. Jo a důležitá věc - cestou z kempu jsme se ještě stavili v železářství a KONEČNĚ jsme získali tu správnou cartuši na vařič. KONEČNĚ po 6ti dnech ve Francii si budeme moci uvařit večer a ráno čerstvý čaj a kávičku .

Ze St. Quentinu jsme to trošku vystoupali, abychom v zápětí sjeli k řece. A tady jsme v Mézière narazili na naprosto úžasnou hospůdku s nádhernou historickou pípou ze které nejen teklo pivo a limonáda, ale tekla z ní dokonce i úplně obyčejná voda (pípa úplně vpravo). Úžasně dobrá, příjemně vychlazená - no prostě, nahrnula jsem do sebe 3 půllitry téměř na ex, čímž jsem pana majitele přivedla málem k infarktu. Evidentně tu nezažil, aby si někdo vůbec dal vodu načepovat do půllitru - k tomu jsem ho musela vysloveně přemlouvat, ale evidentně tu nezažil ani to, aby někdo vypil tři půllitry vody za den, natož na posezení . Nicméně já jsem se tady fakt naprosto skvěle osvěžila .

Od řeky jsme zase začali stoupat do mírných kopečků a když jsme vyjeli na horizont, v dálce před námi se začaly tyčit věže města. Zatím jsme se jen dohadovali, zda to je nebo není Laon, ale věže byly postupně blíž a blíž až nebylo pochyb. Dobře 2/3 cesty nás dnes provázely a kdykoli jsme vyjeli na nějaké návrší, měli jsme možnost pozorovat, jak se věže laonského Notre-Damu blíží a z počátku strohé obrysy získávají podobu monumentálního starého města, stojícího na ostrohu nad okolní krajinou.

Ale dost té romantiky - až z toho začalo kručet v bříškách. Dneska jsme poobědvali z vlastních zásob a vybrali jsme stín vodojemu u cesty. Ano, rozložitá lípa by byla romantičtější, ale kde ji honem vzít .

No a nejotravnějším úsekem cesty byl dneska rozhodně objezd "Terrain Militaire du Quartier Mangin", tedy jakéhosi vojenského objektu u města Couvron. Město samo již od pohledu dávalo tušit, kdo se tady stará o populaci a kdo obývá ty strohé "státní" byty. Naprosto stejné stavby jako v obdobných městech u nás. To prostě nejde zaměnit .

Samotný vojenský objekt byl poměrně rozložitý, umístěný na nejvyšším místě v okolí, samozřejmě obehnaný betonovou zdí a z bezpečnostních důvodů široko daleko kolem nebylo nic než naše silnice a teprve až za ní byl místy "povolen" les. V odpoledním slunci jsme si tuhle silnici vysloveně užili. Nejenže tu byla neuvěřitelná výheň, ale aby utrpení nebylo málo, celou dobu foukal slušný protivítr. Ach jo...

No ale od "vojáků" jsme v podstatě již jen sjeli do Laonu, poměrně bez obtíží se nám podařilo najít kemp a pro dnešek padla. V kempu bylo překvapivě možnost koupit nějaké pití, takže za pivem se nikam nemuselo . Kemp sám byl poměrně rozlehlý, ale žádné "nádraží". Přirozeným porostem tu byly vytvořeny jakési "kójky", takže si člověk mohl vybrat přechodný "životní prostor" dle nálady a vlastní rozpínavosti. Tedy z těch volných, samozřejmě, ale i tak byl výběr slušný. Sociálky tady byly naprosto luxusní, čisté a prostorné a navíc teplá voda tekla nonstop, takže naprostá paráda.

Jo a málem bych se zapomněla podělit - setkali jsme se tady s naprosto neuvěřitelným vozidlem na dovolenou. Jakási partička vyrazila na cesty ve dvou vysloužilých vojenských transportérech . Jako vtip dost dobrý, ale přiznám se, že já bych v tom natřásadle teda cestovat nechtěla. Zlatý kolo .

nahoru

na hlavní stránku

copyright © vrstevniceJ 2007