|
sobota 14. - středa 25. července 2007 Francie na kole...
Trasa: Forét Dom - Barisis - Amigny-Rouy - Condren - Viry-Noureuil - Frière-Faillouël - Flavy-le-Martel - St. Simon - Artemps - Seraucourt - Contescourt - Grugies - Gauchy - St. Quentin Mapa: Forét Dom - Flavy-le-Martel, Flavy-le-Martel - St. Quentin Délka: 51 km Počasí: celý den polojasno, ale příjemně, teplota cca 25° C
Velmi a to velmi příjemně jsme
se vyspinkali. A ještě lépěji jsme se nasnídali. K dispozici byl švédský
stůl, ale vysloveně královský. Byl croissan, chléb, čaj, káva - nyní
dokonce i při jídle !!! S příjemně naplněnými bříšky jsme se zabalili a cca v 11,15 jsme vyrazili dál. Cesta byla velmi a to velmi příjemná, jen ke konci se trošku otravně houpala. A to jsme paradoxně jeli podél řeky...
První občerstvení jsme dnes
dali v Amigny, kde jsme narazili na jakýsi
"bufáč" na lodi. Byl sice
zavřený, ale našemu šarmu se prostě nedalo odolat - pivo nám prodali V cíli naší dnešní trasy - v St. Quentinu jsme našli "Office de Turisme" a protože bylo hned vedle příjemné bistříčko, nebylo důvod kamkoli spěchat. Odpočinuli jsme si, osvěžili jsme se, zjistili jsme kde je kemp a navíc jsme obdrželi od jakéhosi bývalého kuchaře, který se s námi začal velmi přátelit, doporučení, že tady za rohem dělají výborná husí játra. No a o místě našeho zítřejšího oběda bylo rozhodnuto. V bistříčku se nám velmi a to velmi líbilo, ale bývalý kuchař začal být tak otravný... naštěstí..., že jsme se nestihli ožrat a radši jsme vyklidili pozice s omluvou, že musíme jít pohledat naše dnešní bydliště. Kemp jsme našli bez větších obtíží, byl poměrně rozlehlý, čistý, levný, jen trochu slabší byla sociálka, ale dalo se to vydržet. No a opět to byl zdroj nových zkušeností. V části kempu byl tábor pro malé děti, takže nebylo vítáno, pokud se chodilo po kempu spořeji oblečeno a ve sprše se člověk musel zavírat, aby ho děti neviděli nahého... puritáni jedni. Ale že jsou od nich toalety zas****, pardon, znečištěné, to paní táborové vedoucí jaksi nevadilo... A ještě jedna zvláštnost tady byla. Ve 22:00 se prostě zavírala brána a z kempu ani do kempu neměl šanci už nikdo proniknout. |
,
müsli, jogurt, džemy, medy, máslo, sýry... - prostě paráda. A také jsme
měli možnost poprvé ochutnat francouzské čajové pečivo zvané Madeleines,
které proslavil Marcel Proust v Hledání ztraceného času. Pro bližší
představu - byly to takové sladké pracny z piškotového těsta.
na