|
sobota 14. - středa 25. července 2007 Francie na kole...
Trasa: Soissons - Cuffies - Chavigny - Juvigny - Crécy au Mont - la Vallén - přes kanál - Folembray - Forét Dom Délka: 36,5 km Počasí: ráno a večer přeháňky a večer docela výživné, jinak celý den "prádelna"
Ráno mírně sprchlo a tak se
nejprve jelo na snídani a nákup, aby stany mohly v klidu oschnout.
Posnídali jsme v příjemném bistříčku a učinili jsme další důležitou zkušenost - v
bistru obdržíme kávu, ale croissan si musíme jít koupit do boulangerie/pâtisserie Po poledni jsme konečně zabalili a ve 13:10 jsme se vydali dál. Dneska bylo v plánu dojet do Chauny, ale občas holt plány až tak nevyjdou. No, nebudu předbíhat... Ze "Sosákova" se cesta houpala nahoru dolu. Ale jeli jsme po velmi příjemných venkovských silničkách, kde nebyl téměř žádný provoz. Naprostá paráda. V Crécy jsme pak narazili na vojenský hřbitov z 1. světové války. Potkali jsme jich pak po cestě ještě spoustu, ale nejvíce si pamatuji tenhle první. Neuvěřitelně magické místo... Jinak musím říct, že Crécy byla nádherná vesnička. Přesně taková, jakou známe z filmů... No a v Crécy jsme také konečně sjeli do údolí řeky l´Oise a tím byly pro dnešek kopce za námi. Na jediném výběžku v rozlehlé rovině se impozantně tyčila pevnost města Coucy-le Chateu-Auffrique, ale tam jsme nejeli, tu jsme jen obdivovali. Dnešní trasa byla sice nádherná, ale měla přece jen jeden drobný nedostatek - nikde jsme nenarazili na žádné bistříčko. Pokud v nějaké vesničce nějaké bylo, pak bylo projíždějícím turistům velmi umně skryto. Až ve Folembray se nám konečně podařilo narazit na bistro-tabák. Konečně bylo pití a dali jsme i nějaké to sousto z vlastních zásob. Ale aby to zas nebylo tak růžové, přihnal se mrak a spustil se slušný slejvák. Ještě, že jsme byli v suchu...
S končícím deštěm jsme se zase
vydali na cestu. Jeli jsme úžasnou silničkou přes národní park "Forét
Dom", což byly nádherné lesy a po dešti velmi krásně voněly. No a
uprostřed těchto lesů jsme najednou narazili na penzionek "Round
d´Orleans" (leták1,
leták2). Lesy se rozestoupily a na rozcestí uprostřed nich stál
zřejmě bývalý statek, nyní velmi příjemný
penzionek. Ani jsme se moc
dlouho nerozmýšleli a zeptali se na nocleh. A šlo to... Dneska se nebude
spát v žádném stanu na mokré trávě, dneska složíme hlavu pěkně do
kanafasu, naše kola půjdou do garáže a my usušíme mokré botičky No a když už jsme jednou okusili "velkopanský" život, tak jsme i večer zašli na večeři... A tady jsme učinili další zkušenost - prostě káva je možná AŽ po večeři...
Já jsem totiž večeřet nechtěla,
chtěla jsem si dát pouze kávu. Domluva s číšníkem, kterého imitoval
sotva 18ti-letý hošík, však nebyla možná. Anglicky neuměl a naší
francouštině odmítal rozumět. A my se přitom tááááák snažili Dojedlo se, dopíjelo se vínko a voda a už jsme se chystali odejít do peří, když tu nás hošík přikoval zpátky do židlí - s bezelstnou tvářičkou nám nabídnul kávu... |
.
Pak jsme si prohlédli dva úžasné kostely či katedrály v Soissons. V jedné měl být dokonce jakýsi obraz Rembrandta, ale byla tu
pouze částečná replika obrazu a z popisu jsme vytušili, že by se snad měl
nějak k městu vztahovat... Čert ví... I bez Rembrandta ale byla
prohlídka příjemná.
na