t na kalendář

sobota 17. března 2007

Comeback of Machna...

Je to neuvěřitelné, ale 6 týdnů uběhlo jako voda, Machna nám zdárně srostla a zase se může vrátit na kolo. No a jak jinak to oslavit, než nenáročným výletíčkem .

Diskuzní téma "Sobota 17.3.2007..."

Sraz: v 9:15 na stanici metra Holešovice - výstup směr nádraží Holešovice trefili všichni a bylo nás víc než dost. No a srostlá Machna dorazila i s celou rodinou .

Ostrý start: v 9:30 jsme o pár minutek nestihli, ale znáte to, než se všichni ozdraví a vykecají...

Nějaké ty fotky:

* od Bikera65

* od Loba

Trasa: nádraží Holešovice - podél Vltavy - Lysolaje - Horoměřice - ČTZ - Juliána - Tuchoměřice - Středokluky, kde se přidal Banán s Bikerem65 - ZTZ - Běloky - Makotřasy - Lidice - Buštěhrad - Vrapice - Brandýsek, kde jsme konečně našli otevřenou hospodu. Kola nás sice nechali zamknout na dvoře, ale jinak jsme dostali vyhrazen studený salónek. No ale lepší něco než nic... Ostatně najíst i napít jsme nakonec dostali . Pak nás tady také opustila Machna s Tomášem a Martínkem, protože Martínkovi se už prostě moc jezdit nechtělo. Machna to teda hodnou chvilku nesla dost těžce a vypadalo to i na synovraždu, ale přežili všichni - podél Týneckého potoka - vodní park Čabárna, což teda byla naprosto úžasná lokalitka. Sem ještě musíme zajet, až to tady všechno pokvete a budou vidět zvířátka - "tady musíme nahoru" - tak tohle byl úsek přinášející zcela nečekané zážitky. Tedy ty, co pod vedením Banána nalezli cestu, ty se dost nudili, ale ti, co se vrhli trním napříč přes vrstevnice na tuhle cestu rozhodně nikdy nezapomenou - Ferdinandka - cyklotrasa č. 0017 kolem Kladna (východní část), což sice byla úžasná trasa, ale ke konci už poněkud zdlouhavá. A nejhorší bylo před sebou pořád vidět Kožovku a pořád se k ní ne a ne přiblížit. Ale nakonec jsme se přece jenom přiblížili - Kožová hora a konečně hospoda a konečně jsme si pořádně nacpali naše bříška - a dál klasika Unhošť - Sobín - Zličín a celý sjezd z Kožovky byl naprosto úžasný, protože jsme celou cestu jeli pěkně z kopce a navíc s větrem v zádech, takže to odsejpalo a v šichni jsme si to náležitě užili.

Povrch: myslím, že si každý přišel na své. Byl asfalt i šotolina, bahýnko i zpevněné cesty a byl i nějaký ten kořínek. Prostě paráda.

Všem moc díky za skvělou společnost a protože to Machna přežila ve zdraví, můžeme se s ní zase příště těšit na viděnou. Ahóooooooooooooooj .

na hlavní stránku

copyright © vrstevniceJ 2007