pátek 26. - neděle 28. 5. 2006
Jarošov II. s KP Praha...
----------Original Message----------
II. ročník Jarošova (volejbalová akce, na které se přiživují cyklisté) se koná 26.-28.5.2006. Máme možnost opět se přidružit. Jelikož je potřeba co nejdříve nahlásit počet účastníků (kvůli ubytování) žádáme o rychlou reakci. Potřebovali bychom zprávu i od toho, kdo se již přihlásil na "volejbalové sekci" Hubertovi. Cyklostart bude v pátek 26.5. ve 13:45 z Perštýna, nebo na Hlaváku ve 14:00 u pokladen (kola ssebou). Další průběh dohodneme cestou. Vaše PEPKA.
----------Konec Original Message----------
A jak to nakonec všechno dopadlo?!? Ačkoli nám počasí kladlo neuvěřitelný odpor v podobě různě silných a různě dlouhých přeháněk, byl to nádherný víkend, na kterém se sešla zájmově různorodá parta lidiček.
Pátek 26. května 2006
Sraz ve 14:00 na Hlaváku stihli všichni ohlášení a vlak jel na čas. Krátce po půl páté odpolední jsme pak vystupovali v Soběslavi na nádraží a po poněkud delší přípravě (převlékání do cyklistického apod.) jsme se konečně v 17:00 vydali v drobném deštíku na cestu do Jarošova (pozor, neplést s pivovarským Jarošovem, tenhle Jarošov je nad Nežárkou).
Trasa:
Soběslav - cyklotrasa č. 1136 - mimochodem
nádherná silnička houpající se přes Jihočeské kopečky - Lžín
- to bylo tam, co byla ta destilérka ovoce
- Dírná, kde už Karel po několikáté statečně dopumpovával
své kolo, nicméně byl odhodlán vydržet až do hospody - po
silnici - Samosoly a hospoda v jakémsi bývalém mlýně.
Hospoda to byla výborná a Karel ji již více než uvítal, protože jeho
dušička pneumatička na dopumpovávání už příliš nereflektovala a volala po
okamžité výměně. Občerstvili jsme se, odpočinuli jsme se a opravili jsme
se a za ustávajícího deštíku jsme vyrazili zdolat další dokopeček na naší
cestě - Pluhův Žďár, kde byla původně plánována
hospoda, ale ještě že jsme potkali ten mlýn. Tady jsme nějak o hospodu
nezavadili, ačkoli byla vyznačena v mapě - poslední dokopec přes
les a pak už jen furt s kopce - Studnice - kousek po silnici č. 128 -
vpravo na Drahýšku, to byl ten statek v zatáčce, kde se
pásli kravičky a statečný jorkšírek se snažil zahnat nás svým štěkotem.
Naštěstí se nikomu nezamotal do drátů
- no a následoval nejkrásnější úsek cesty - kolem rybníka na Dolní Radouň
a dál kolem slepičárny, kterou jsme zcela neplánovaně
objeli a že to byl neuvěřitelný smrad přes les do Jarošova nad
Nežárkou
Délka: ze Soběslavi to mohlo být tak 35 km, já jsem měla od rána na tachometru cca 43 km
Trasa to ale byla nádherná a
mnohonásobná pochvala patří Báře, která ji absolvovala na stařičkém
(promiň Karle) Favoritu s poněkud nedostačujícím množstvím převodů, takže
i sebemenší dokopec ji přinutil vyšlápnout si jej pěšky. Držela se ovšem
statečně - však je také jejím otcem Karel
.
Bydleli jsme v Penzionu Samorost - výborné ubytování, vřele doporučuji.
Sobota 27. května 2006
Volejbalová sekce se věnovala volejbalu a cyklistická vyrazila do okolí Jindřichova Hradce.
Trasa:
Jarošov - silnice č. 23 - Matějovec - Rodvínov - Jindřiš -
Jindřichův Hradec a prohlídka města a literární kavárnička.
Musím konstatovat, že je to nádherné město, zvláště když jsme měli možnost
rekogniskovat některá místa podle fotografií starých více jak 50 let
- z JH jsme omylem vyjeli cyklotrasou Rožumberského dědictví,
ale díky tomu víme, že je to nádherná trasa - Matná - Děbolín
a přesně na čas obídek v místním motorestu, protože začínalo pršet.
Motorest je úžasným pozůstatkem socialismu, nyní nově otevřeným, včetně
bohatého jídelníčku, ze kterého jsme vybrali rajskou polévku (za 15,-- Kč
porcička) a nudle s mákem (za 29,-- Kč porce 200g !!!). Dokonce dámské
toalety byly vykachličkovány a vymalovány do růžova a pánské do modra - to
jsem osobně odkontrolovala
.
Jedinou skvrnkou byla obsluha, která ale vlastně svým socialistickým
nezájmem o hosty přesně zapadala do koloritu tohoto zařízení. Zkrátka
každému doporučuji návštěvu - jen se obrňte troškou trpělivosti, co se
času týká. Kvalitou a množstvím jídla rozhodně zklamáni nebudete
- dál jsme původně zamýšleli jet z Děbolína po
ČTZ na Sv. Barboru, ale protože opět začínalo pršet, zvolili
jsme průjezd povětrnostní frontou po silnici č. 23 - vechtrovský domek u
železničního přejezdu, což kdysi bývala zastávka Sv.
Barbora, nyní je poblíž zastávka Velký Ratmírov - lesem - poutní
místo Sv. Barbora - nádherné místo s bohatou tradicí.
Bohužel je ale nyní v soukromém majetku, takže není možná prohlídka
objektu, ale i tak to stojí za návštěvu - kousek po
ČTZ a pak lesem do Ratiboře - Matná - Děbolín,
již bez návštěvy motorestu - Velký Ratmírov - Studnice a dále po
včerejší trase až do Jarošova. Cestou jsem ještě
identifikovala to smrduté hospodářské stavení v Dolní Radouni jako
výchovnu kuřat, abychom udělali přítrž dohadům, cože se to v tom
neuvěřitelném smradu vlastně může chovat. Nutno říct, že nejblíže byl
Karel, který tipoval snášku vajec a líheň kuřat
.
Délka:
cca 50 km, ale přes ty kopečky to stačilo
Večer jsme pak měli možnost dokonale doplnit síly, protože se grilovala vepřová kolena a ryby - každému dle jeho přání a chuti. Bylo to naprosto úžasné.
Neděle 28. května 2006
Ráno jsme vstávali do deště a navíc poměrně záhy, protože jsme chtěli
stihnout vlak v 9:59 z Jindřichova Hradce. Mým původním záměrem bylo vyjet
cca v 8:50, ale někteří byli toho názoru, že je to velmi brzo a tak
záměrně zdržovali snižováním mé autority, nutností návštěvy WC apod. Když
se pak dotyčný ještě cestou rozhodnul povalovat se v louži v důsledku
čehož si dokonale potrhal nejen bundu, ale i vlastní tělo vypadalo to až
do poslední chvíle, že vlak nestihneme. Dodnes nevím jak, ale vlak jsme
stihli. Zkrvavené tělo spolucestovatele pak výborně fungovalo v přeplněné
přepravě - v kupé vydrželi jen velmi silné nátury, takže jsme cestovali
pohodlně až do Prahy
.
Náročná ale byla poúrazová exhumace u
stánku na hlavním nádraží, nicméně kolem čtvrté odpolední jsem byla
konečně zase doma.
Délka:
dneska nic moc, hodilo mi to jen necelých 20 km, ale stačilo
to
Karle (Karlové a
ostatní zaintersovaní ví, že není Karel jako Karel
)
díky. I přes ten déšť to byl nádherný víkend v nádherné lokalitě a vůbec
nevadilo, že jsem byla jen součástí slabší cyklosekce. Bohužel mi nevyšlo
navštívit tvou daňčí farmu, ale snad se to podaří příště
.
na
hlavní stránku