t na kalendář

sobota 8. dubna 2006

Hurá na Blaník...

Jak to bylo a je s Blanickými rytíři...

Celý výlet je zachycen na fotkách od wewerky, Kominíka, Bananovníka a Honzy13

Vše kolem akce pak v "nákolácké" diskuzi.

No a jaké tedy to putování na Blaník bylo?!?

Počasí: ráno bylo sice lehce nad nulou, ale přes den nádherně svítilo sluníčko a teploměr se vyšplhal kousek nad 15° C. Výhledy a panoramata byly úžasné. Jen od aut se na neuklizených silnicích trošku více prášilo než by se nám líbilo.

Sraz: byl v 8,00 na Hlavním nádraží u pokladen a protože jsme všichni přišli včas, stihli jsme vlak už v 8:13. Díky tomu jsme pak ale dost dlouho čekali na ostatní v Benešově. Naštěstí ale cami přivezla výborné toustíky a otevřeno měla cukrárna i hospoda, tak jsme si čas krátili jídlem a pitím. Alespoň jsme nabrali dostatek sil na cestu. A když ještě Kominík přivezl skvělý slaný závin od maminky, dost těžko se nám pak lezlo do sedel...

Trasa: Benešov nádraží - Radíkovice - Skalice - Pozov - Postupice - údolím potoka Chotvšanka (nádherná cesta, ta se Airlinovi povedla) - Popovice (kde bylo chybně zavrženo občerstvení) - Pičín (kde byla hospoda uzavřena) - Jankov (kde jsme konečně mohli spláchnout prach z cest pivem) - Ratměřice - Zvěstov - Louňovice p. Bl. - útok na vrchol - Velký Blaník 631 m n. m. - Louňovice p. Bl. + oběd - Veliš - Postupice - Jemniště - silnice č. 112 (trošku "plicní sanatorium") - Benešov

Osvěžovny: první pivo jsme stihli ještě v Benešově u nádraží. V Postupicích a v Popovicích byla pivní zastávka zcela neuváženě zavržena, ačkoli prašnost cest byla vysoká a hrdla začínala vysychat. Zastávku povolil Airline až v Pičíně, ale to jen pod naší pohrůžkou, že se jinak vzbouříme. Bohužel hospoda U Fešáka otvírala až v 19,00 a navíc měla dnes zavřeno díky uzavřené společnosti. Ještěže jsem v batožince vezla Fernet - teď se vysloveně hodil .

Piva jsme se dočkali až v Jankově - bylo světlé i řezané a už vysloveně bodlo. Hned se nám jelo veseleji.

Další pohostinnosti jsme využili na vrcholku Blaníka - "lahváče" sice již docházely, nicméně na nás ještě vyzbyly. Z vlastních zásob jsme se pak posilnili čokoládou, tatrankou, cereální tyčinkou, jablíčkem a Airlinovým dortíčkem.

Oběd jsme dali v Louňovicích v hospodě. Výběr byl skvělý, obsluha rychlá a všichni jsme se výborně najedli. Jakmile wewerce chutnal smažák, nebylo pochyb o výborné kuchyni .

Ještě Airline sliboval pivo na Jemništi, ale to se nějak pod vlivem kulturního zážitku vytratilo. Ještěže nám o fous ujel vlak v Benešově, takže jsme mohli doplnit tekutiny než přijel další.

No a to poslední pivo s klobásou jsme dali na Hlaváku než jsme se rozjeli každý do svého domova.

Délka: ujela jsem 82,5 km. Nejvíce ujela wewerka - 148 km, což nebyl důsledek bloudění, ale toho, že pohrdla vlakem a jela do Benešova i z Benešova po svých. No a nejdéle na kole byl Bananovník, který vyjížděl ze Středokluk ráno v 6,15 a vrátil se domů ve 21,40.

Výškové metry: podle měřidla Kominíka - 1.055 výškových metrů, průměrné stoupání 4%, maximální 20% a ještě 3D profil od cami a vetteho.

Traumata: cami škrábla větévka při výstupu na Blaník, takže ji zbyl na památku krvavý škrábanec a Bananovník dvakrát vystoupil z nášlapů až v leže na zemi . Ale to se naštěstí obešlo bez újmy na zdraví  

Návrat: my co jsme jeli vlakem jsme stihli spoj v 18:17 a na hlaváku jsme ještě dali závěrečné pivo a opečenou klobásku - opečená byla krásně do zlatova, ale obsahově to spíše byly uhlovodany s tukem než bílkovina. Ale co nás neporazí, to nás posílí a sníst se dala, zvláště když byla s hořčičí a křenem.

Všem díky za skvělou společnost a že jste se mnou tu bájnou horu zdolali. A že to teda byla fuška

Co bychom byli bývali viděli, kdybychom se byli bývali dívali:

Benešov = již v 11. stol. opevněný dvorec na Karlově, v polovině 13. stol. minoritský klášter a u něho osada s tržištěm, těžící z výhodné polohy při cestě z Prahy do jižních Čech. V r. 1327 přišli Šternberkové a Benešov se začíná uvádět jako městečko, od začátku 16. stol. jako město, součást konopišťského panství. Původní osada byla v r. 1294 vypálena. Benešov pak vypálili i husité v r. 1420 v odvetu za přepadení poutníků na Holém vrchu. V 15. a 16. stol. tu jednal zemský sněm, v r. 1451 se v Benešově sešel Jiří z Poděbrad s papežským legátem Eneášem Sylviem Piccolominim - pozdější papež Pius II. Pohromu znamenala třicetiletá válka a morové epidemie. Od 1. poloviny 18. stol. poštovní spojení s Prahou a Českými Budějovicemi, v r. 1871 zahájila provoz železnice. Za okupace v r. 1942 bylo na území Benešovska zřízeno cvičiště SS a část města se musela vystěhovat. Původně raně gotický kostel sv. Mikuláše byl několikrát upraven. Z minoritského kláštera, zničeného v r. 1420, se zachoval zbytek kněžiště. Synagoga z poloviny 19. stol. se změnila v modlitebnu církve československé. Kostel sv. Anny s bývalou piaristickou kolejí byl postaven v letech 1705-16 podle návrhu G. B. Alliprandiho. Stará radnice z 18. stol. byla přestavěna v letech 1818-19 a upravena na začátku 19. stol. do dnešní podoby. Nová radnice byla obnovena J. Pleskotem - za svůj projekt získal Grand prix obce architektů za r. 1995. Z městských domů jsou zajímavé secesní čp. 74, barokní patrový se štítem čp. 225 aj. Pozoruhodný je rondokubistický objekt zdravotní pojišťovny se sochami Práce a Lékařství od J. Palouše. Na Malém náměstí je Městské muzeum, věnované historii Benešova, a Muzeum umění s expozicí grafického designu, fotografie aj. V Benešově se mj. narodili Jaroslav Schaller (1738-1809), autor šestnáctisvazkového díla Topografie království českého, spisovatel Karel Nový (1890-1980), na zdejším gymnáziu studovali spisovatelé Vladislav Vančura a Michal Viewegh.

Popovice = u rybníka trojkřídlá pozdně gotická tvrz  z 1. poloviny 14. stol., přestavěná v 18. stol. Původně gotický kostel sv. Jakuba, přestavěný r. 1761. Výklenková kaple z 18. stol.  K Nové vsi vede asi kilometrová lipová alej.

Jankov = románský kostel sv. Jana Křtitel z 1. pol. 12. stol. přestavěný koncem 13. a 17. stol., rokokový oltář s pozdně gotickým sousoším. Rokoková kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého. Poblíž obce proběhla r. 1645 bitva (tzv. bitva u Jankova) mezi císařskou armádou vedenou generálem Götzem a vítěznými Švédy s generálem Torstensonem. Na okolních potocích zachováno několik mlýnů.

Ratměřice = jednopatrový zámek z r. 1705, přestavěn v 19. stol. Kolem zámku hodnotný park (americké sekvoje vysoké až 36 m, liliovníky aj.). Původně románský kostel sv. Havla přestavěn v 2. pol. 14. stol. a v 19. stol., jednolodní s hranolovou věží. Před kostelem socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol.

Zvěstov = chátrající dvoukřídlá zámek z počátku 17. stol., pseudogoticky přestavěn v 19. stol. Osmiboká barokní kaple se zvoničkou. Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. pol. 18. stol.

Libouň = jednopatrový barokní zámek v hospodářském dvoře. Románská rotunda sv. Václava z 1. pol. 13. stol., válcová loď s apsidou a hranolovou věží. U kostela hřbitov a socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1728.

Louňovice pod Blaníkem = na náměstí barokní čtyřdílný zámek z r. 1675 s válcovými věžemi v rozích, v části zámku muzeum. Kostel Nanebevzetí P. Marie, původně gotický, zbarokizován v 2. pol. 17. stol. V městečku dvojice výklenkových kaplí se sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Prokopa. Rodiště hudebního skladatele Jana Dismase Zelenky (1679-1745).

CHKO Blaník = nejmenší velkoplošné chráněné území v Čechách (41 km², vyhlášené v r. 1982) kolem Velkého a Malého Blaníku. Vrcholové partie obou kopců jsou od r. 1992 chráněny jako přírodní rezervace. Oba kopce se sedlem i okolní vrcholy pokrývají hluboké lesy, druhotné smrčiny, na skalnatých svazích se nacházejí zbytky původních porostů starých buků, javorů, lip a borovic s jedlemi.

Velký Blaník = zalesněný legendární vrch (631 m) opředený pověstmi o blanických rytířích. Pozůstatky po keltském hradišti kruhového tvaru z 1. tis. př. n. l. V letech 1868-71 se zde konaly velké tábory lidu. R. 1868 odtud odebrán kámen do základů Národního divadla. Na vrcholu dřevěná rozhledna z r. 1940 ve tvaru husitské hlásky.

Malý Blaník = vrch 580 m. Hradiště po hrádku z r. 1400, zříceniny barokní kaple sv. Máří Magdalény z r. 1735.

Veliš = původně gotický kostel sv. Josefa pozdně barokně přestavěn r. 1772, na klenbě výjevy ze života sv. Josefa z r. 1950. Výklenková kaple se sochou sv. Floriána.

Postupice = ves zmiňovaná v r. 1205, od r. 1711 městečko. V místech poplužního dvora stávala tvrz, ještě po r. 1702 byla upravena. V 19. stol. z ní zbyly dvě místnosti pro čeleď a část patra předělaná na šprýchar. Přestavbou původní lesovny v les za obcí byl vybudován barokní zámeček. Ze 14. stol. pochází původní gotický kostel sv. Martina, zbarokizovaný v r. 1718. V Postupicích chodil do školy Svatopluk Čech, narodil se tu básník Vlastimil Maršíček.

Jemniště = vodní tvrz ze 14. stol. upravená v 16.-17. stol., kdy začala sloužit jako příbytek panských úředníků, nazývaná starý zámek. V letech 1717-25 byl postaven výpravný barokní zámek podle návrhu F. M. Kaňky pro Františka Adama z Trautmannsdorfu. Architekt pojal zámek jako komplex sedmi samostatně stojících budov s prostorným nádvořím a na východní straně s pravidelnou zahradou francouzského typu. Po požáru v r. 1754 částečné rokokové úpravy. V r. 1789 klasicistní úpravy, tehdy byl založen velký přírodně krajinářský anglický park a geometrický styl francouzské zahrady byl zrušen. Příjezd k zámku lemuje nádherná alej lip, pravděpodobně z poloviny 18. stol. V kapli sv. Josefa freska od V. V. Reinera a plastiky od M. B. Brauna, na dalších místech sochy od L. Widmanna. Po r. 1989 získal zámek v restituci Jiří Sternberg. Zámek je přístupný, prohlédnout si můžeme interiéry s dobovým mobiliářem a sbírkami ze 17.-19. stol. (taneční sál), zámecké konírny, galerii obrazů. Za parkem novogotická kaple z r. 1860, dále v obci novogotická kaplička se zvoničkou z 19. stol.

na hlavní stránku